Sousedský život ve veřejném prostoru

autorkou článku je Michaela Skalníková, spoluzakladatelka a členka ÚJEZD.KOM

Komunitní spolek ÚJEZD.KOM vznikl, aby podporoval sousedský a komunitní život v Újezdu nad lesy. Tento záměr naplňujeme pořádáním akcí jako Sousedský den či Zažít město jinak – zažít Újezd jinak, Sousedské vánoční vinšování.  Na začátku byl sen o komunitní zahradě, poté se zhmotnil trochu jinak, v podobě komunitního plácku Bartoloměj. 

Společný prostor – to je základ pro setkávání, společné tvoření, diskusi, pro děti na hraní. 

Stejně tak bychom v naší MČ rádi nacházeli kultivovaný prostor, ve kterém se lidé mohou a chtějí potkávat. Prostor, který zve k zastavení, posezení, diskusi. A tak začínáme mluvit o veřejném prostoru  a jeho kultivaci. Spojili jsme se kvůli tomu s IPRem (Institut plánování a rozvoje hl.m. Prahy), abychom získali podporu a inspiraci – nejen z manuálu tvorby veřejných prostranství.

Karel Čapek kdysi v cestopise Anglické listy přirovnával veřejné prostory českých měst k jižanské oblibě života na ulici, kterou Čapek — obdobně jako jiní autoři — porovnával s anglickou (a obecně severskou) inklinací k vychutnávání kouzla vlastního příbytku. Patrně jsme se v důsledku nehostinnosti našich veřejných prostorů později přiblížili k onomu modelu severskému. Cílem by mělo být opět z veřejného prostoru Prahy učinit místo, které vybízí vyjít ven, protože jen tak se můžeme setkat s jinými lidmi a překonávat izolaci a mezilidské bariéry.
doc. PhDr. Petr Kratochvíl, CSc. (historik a teoretik architektury)

Co to vlastně je ten veřejný prostor?

• prostor vlastněný veřejností (městem, státem)
• fyzický prostor
• prostor vznikající interakcí mezi aktéry – místo setkávání a komunikace
• zákon o obcích číslo 128/2000 Sb. definuje veřejné prostranství jako všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.“
• převedeme-li tento termín do divadelní terminologie, pak veřejný prostor tvoří jakousi divadelní scénu, a prostor soukromý jakési zákulisí.

Veřejný Prostor bychom definovali jako Soukromé Vlastnictví Veřejnosti, protože při jeho užívání by každý k tomuto prostoru měl přistupovat jako k vlastnímu.
doc. Ing. arch. Jakub Cígler, Assoc. AIA (architekt)

Jak se pozná kvalitní veřejný prostor?

• lidé se v něm rádi sdružují, cítí se v něm dobře.příjemný,  a mají důvod zůstat, protože vnímají, že tady jde o člověka.
• je jasně vymezený, čitelný a přehledný, lze jej potom s patřičnou péčí budovat, snadno udržovat a hlídat
• bezbarierový, přehledný, snadno dostupný z různých míst bez překážek (přechodů, podchodů..)
• nachází se u přirozených atraktorů v obci (u nás to může být třeba prostor před I. stupněm ZŠ, vpodstatě i parkoviště Penny a Lidlu), plní různé funkce a je tak živý po celý den, tím pádem je v něm bezpečno ve dne i v noci
• nabízí co nejlepší ochranu před povětrnostními vlivy – např. stromy zajistí stín a účelné markýzy nebo kolonády jsou přístřeším po celý rok, altány poskytnou úkryt před sluncem i deštěm 
• nabízí možnost se osvěžit a nabrat dech. K tomu slouží především posezení, ať už formální (lavičky nebo „placená“ místa před kavárnami), nebo neformální (velké květináče, nízké zídky, schody, nebo dokonce zastíněný trávník). Díky všem těmto prvkům bude ve veřejném prostoru víc lidí a celý prostor bude žít.
•  je přístupný všem skupinám ve společnosti, tedy starším, mladším, společenské elitě i sociálně vyloučeným. Součástí by měl být hrací prostor pro děti, stejně jako zóna, kde se mohou „vyblbnout“ mladí lidé, místo pro odpočinek starších osob, ale možná i prostor, kde se mohou najíst a vyspat lidé bez domova. Koneckonců právě v takovém prostoru můžeme na vlastní oči vidět, jaké je společenství, v němž žijeme.

Cílová kvalita veřejných prostranství je ve své podstatě vůle v něm pobývat, trvale se do něho vracet. Cílem pak není „krása o sobě“, ale pouze komplex krásy ve smyslu procesu ji vnímat a užívat k pobývání za účelem bydlení, vzdělávání, práce a volnočasových aktivit. Vše ve spojení sociální interakce, aktivní a neaktivní, přímé a nepřímé komunikace a smyslového vnímání prostředí a následně jeho duchovně– intelektuálního prožívání.
doc. Ing. arch. Miroslav Cikán (architekt, spoluautor připravovaného Management plánu UNESCO pro Prahu) 

Co přináší kvalitní veřejný prostor?

• jistě růst kvality života v místě, zdravého prožívání, hrdosti, spokojenosti obyvatel i ostatních návštěvníků. 
• rostoucí hodnotu a atraktivitu místa, zhodnocování nemovitostí, které se v okolí veřejného prostoru nacházejí, příliv zájemců o podnikání, investice, provozování obchodu a služeb.
• život do prostoru, chuť v něm trávit čas, větší bezpečnost a snahu obyvatel o něj pečovat. Naopak, nekultivovaný a neudržovaný prostor nenabízí místo pro lidi, aby v něm přirozeně chtěli trávit čas – stává se neživým, mrtvým, neatraktivním, cílem vandalů, což vede k postupné degradaci, růstu kriminality, nárustu výskytu odpadků.

Kvalita veřejných prostranství by měla mířit k jejich obyvatelnosti. Měla by přiblížit a vrátit tato prostranství lidem. Upozadit zduřelou individuální automobilovou dopravu a preferovat rozvoj veřejné městské hromadné dopravy důsledně propojující všechny své složky se systémem železniční dopravy.
Ing. arch. Jaroslav Zima (architekt a urbanista)

Potřebujeme v Újezdě rozvíjet veřejný prostor k setkávání?

Při diskusi na Sousedském dni v květnu 2022 zaznívalo, že místo pro setkávání, místo, kde si dáme kafe, skleničku vína, kde můžeme spočinout, pracovat nepotřebujeme. Ale na konci diskuse byla shoda, že když takové místo bude, bude to příležitost změnit  naše chování – cestou z oběda se zastavit na kafe, otevřít notebook a vyřídit si pár mailů od stolu na náměstí namísto z kanceláře, občerstvit se, zatímco si děti hrají na hřišti.

Máme tu místa, která slouží velmi dobře potkávání jako jsou Psí plácek, prostor před I. stupněm ZŠ, multifunkční hřiště. Krom multifunkčního hřiště v těchto prostorech chybí zázemí – toalety, tekoucí voda. 

Jak by se vám líbilo mít před budovou I. stupně ZŠ mobilní kavárnu?

Chybí nám tu multifunkční prostor pro celoroční setkávání a pro různé věkové skupiny a aktivity – komunitní centrum. Líbilo by se nám ho mít na Rohožníku, využít budovy dosluhující kotelny.

Jak by se vám líbilo tu mít komunitní centrum spojené s kavárnou, knihovnou, prostorem pro vzdělávání a společnou práci?

Jedním z velkých AHA momentů vyplývajících z diskuse bylo uvědomění, že obecně nevnímáme veřejný prostor jako prostor, který je náš a můžeme jej spoluvytvářet a nést za něj i zodpovědnost, tj. mít společné místo, na kterém nám záleží.

Jsme to my, obyvatelé, uživatelé, kteří můžeme určovat, k čemu chceme, aby veřejný prostor v Újezdu nad Lesy sloužil.

Jak jednoduše a funkčně oživit veřejný prostor?

Může se jednat o např. :

fotky byly poskytnuty z databáze IPR